Rod pánů z Budětic

Rod Dluhomila z Budětic, který vlastnil hrad Budětice, pocházel z Malého Boru, vzdáleného od Budětic cca 10 kilometrů.

Roku 1123 putoval první známý vladyka z Malého Boru, Dluhomil, do Jeruzaléma spolu s křižáckým vojskem. Dále je známý Bohuslav z Boru, který postavil v Malém Boru tvrz, v níž bydleli i jeho synové Svojše a Dluhomil v letech 1238-53. Rod měl ve znaku hořící kotouč.

Bohuslav z Boru statečně bojoval ve vojsku Přemysla Otakara II. v Bavorsku, o čemž se dochovala zpráva z roku 1257. Za loajalitu byl pravděpodobně králem odměněn.

Dluhomil z Boru koupil roku 1254 ves Budětice a od roku 1257 se psal po Buděticích. Měl syny jménem Svojše a Bohuslav. Od roku 1257 drželi Dluhomil a jeho synové také Vzdouň (Zdouně) a Kolinec a Dluhomil se ten rok psal jako Nabezodenus po Vzdouni. Svojšemu připadl Kolinec a Zdouň a Bohuslav byl pánem v Buděticích. Svojše se pak psal jako Svojše ze Vzdouně i jako Svojše ze Stetlinu (Stetlin=původní název Kolince). V pečeti měl přilbu zdobenou dvěma stočenými pavími pery a roku 1291 je zmiňován jako člen královského průvodu; rod tedy měl významné postavení. Svojše prokazatelně žil ještě 1312. Jeho bratr Bohuslav se od roku 1289 psal po Buděticích. Pravděpodobně žil na Rabí.

Dluhomil nebo jeho syn Bohuslav směnili roku 1290 část panství s klášterem v Doksech za pozemky u řeky Ostružné (Pstružné), kde roku 1290 nechal započít stavbu Velhartic.

Bohuslav měl nejméně tři syny a to Racka, Bohuslava a Svojšeho. Rackovi a jeho otci (a dalším šlechticům) uložil Václav II. roku 1291, aby se starali o mír a právo na zemské hranici. Bohuslavovi synové Bohuslav a Svojše jsou zmíněni jako patroni budětického kostela v letech 1355-58. Jeden mohl sídlit na Rabí, druhý na Buděticích.

Další člen rodu Oldřich z Boru je připomínán v letech 1311-1320. Z roku 1314 je zmínka o Dluhomilu z Velhartic, který postavil a vlastnil tvrz v Zavlekově. Tento Dluhomil prokazatelně žil v roce 1377. Po něm tvrz vlastnil jeho syn Bušek, jehož manželka tvrz roku 1404 prodala.

Poslední zmínka o rodu pánů ze Vzdouně je z roku 1371, kdy Jan z Velhartic nechal sloužit mši za zemřelého Jana ze Vzdoun, Vzdouny pak připadly pánům z Velhartic.

Poznámka pod čarou:

Velhartický hrad vznikl v letech 1290-1318. O tomto hradu je první písemná zmínka z roku 1318, kdy je také uveden první známý majitel, Bušek. Na erbu pánů z Velhartic, konkrétně na přilbě, je motiv podobný Svojšově pečeti-paví pero a na štítě je šikmo položená routová koruna. Jak paví pera, tak koruna byly společné pro jednotlivé větve rodu.