O Hradu v Buděticích

Hrad nechal zbudovat Dluhomil z Budětic po první polovině třináctého století a přestěhoval se tam ze svého starého sídla stojícího pravděpodobně u kostela sv. Petra a Pavla v Buděticích. Ves Budětice byla původně královským majetkem. Václav I. ji roku 1252/1253 daroval Držislavovi – příbuznému Bavorů ze Strakonic a od Držislava ji v roce 1254 získal Dluhomil. Nejprve bydlel v dřevěném dvorci poblíž kostela, který nechal postavit, později si na vrcholu Džbán vybudoval nevelký hrad.

Tento hrádek byl jednodílný a měl elipsovitý půdorys. Nám se po něm zachoval příkop s valem, který obepíná hrad ze tří stran (na čtvrté straně se nachází opravdu strmý svah), torzo věže bergfritovéhoho typu vejcovitého tvaru a zbytky malého paláce. Plocha, na které se hrad nachází, je široká 20 – 30 metrů. Palác měl délku čtrnáct metrů a mezi ním a věží mohla stát brána. Úzké malé nádvoří bylo obehnáno hradbou. Prostor hradu byl pravděpodobně obehnán dřevěnou palisádou, za kterou se snad nacházely hospodářské objekty, patrně ze dřeva. Avšak kvůli absenci pevných základů nemůžeme jejich přitomnost doložit. Archeologický výzkum provedený v roce 1945 neodhalil všechna tajemství hradu, například není jasné, zda palác měl, nebo neměl spojení s obvodovým opevněním.

Důležitost hradu podtrhoval fakt, že ve zmíněné době nepatřilo Sušicko pod českou korunu, to znamená, že hrad stál na česko-bavorských hranicích a pravděpodobně chránil stezku vedoucí z Bavor do Čech přes Hartmanice a Sušici. Tou dobou také již nejspíše existovala nejstarší část (donjon) hradu Rabí, jehož majitelé byli Witelsbachové, kteří jej mohli držet až do roku 1273, (tento rok se Sušicko vrátilo zpět pod českou korunu). Pánům z Budětic bylo “opuštěné“ Rabí darováno za oddanost v královských službách. Donjon Rabí byl jistě výstavnějším hradem než malý stísněný palác na vrchu Džbánu (někdy též taky Čbán nebo Čbány).

V roce 1291 se psal Dluhomilův syn Bohuslav po Buděticích, to ale neznamená, že již rod nesídlil na Rabí. Hrad na Džbánu mohli držet Bohuslavovi potomci až do roku 1390, kdy Budětice koupili Švihovští z Rýzmberka, ovšem z této doby nemáme o hradu v Buděticích žádně zprávy. Je tedy možné, že hrad byl obýván jen třicet let.

Většina odborníků hrad zařazuje do „hradů přechodného typu“, ovšem existují i názory, že to byl malý bergriftový hrad, který zanikl kvůli přítomnosti blízkého výstavnějšího sídla.

Vysvětlivka:

Bergrift = útočištná, volně stojící, nebo do hradby vložená věž zejména raně gotického hradu 13. století, válcová, někdy opatřená hranou-břitem, přístupná pouze v prvním nebo vyšším patře po odstranitelném můstku. Poslední útočiště obyvatel a obránců hradu.